Zákon č. 20/2004 Sb., kterým byl mj. novelizován vodní zákon (č. 254/2001 Sb.) stanovil v Čl. II bod 2., že vybraná povolení k nakládání s vodami zanikají nejpozději k datu 1.1.2008 (pokud nezaniknou dříve uplynutím doby, na kterou byla udělena).

            Osoby, které mají platné povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nebo k vypouštění vod odpadních do vod povrchových či podzemních s nabytím právní moci do 31.12.2001, platnost těchto povolení zaniká k datu 1.1.2008. Tyto osoby mají možnost požádat o prodloužení platnosti těchto povolení žádostí podanou nejpozději do 1.7.2007, popř. požádat včas o vydání povolení nového.          Jedinou výjimku tvoří povolení fyzických osob (nepodnikatelů) k odběru podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácnosti pitnou vodou (včetně zalévání zahrady, WC apod.), jejichž platnost k datu 1.1.2008 nezaniká a tato povolení platí i nadále.

Komu platné povolení k odběru vod nezaniká

a)     Odběry podzemních vod ze studní vybudovaných před 1.1.1955 realizované fyzickou osobou mimo rámec její podnikatelské činnosti, takový odběr se považuje za povolený;

b)     Odběry podzemních vod ze studní vybudovaných po 1.1.1955 realizované fyzickou osobou mimo rámec její podnikatelské činnosti na základě platného povolení k odběru podzemní vody, které musí mít v tomto případě podobu individuální správního aktu.

Kdo žádné povolení k odběru vod nepotřebuje

a)     Ten, kdo podzemní nebo povrchovou vodu neodebírá (příklad: fyzická osoba má na zahradě studnu, kterou k odběru podzemní vody vůbec nepoužívá a používat nehodlá);

b)     fyzická osoba, která mimo rámec její podnikatelské činnosti pro svoji potřebu a na vlastní nebezpečí odebírá povrchovou vodu bez zvláštního technického zařízení – např. vědrem, kýblem, konví apod. (příklad: za zahrádkou fyzické osoby protéká potok, ze kterého tato osoba konví odebírá vodu na zalévání zahrádky). Zvláštním technickým zařízení je např. čerpadlo nebo pumpa;

c)      ten, kdo zachycuje povrchovou vodu jednoduchým zařízením na jednotlivých pozemcích nebo stavbách. V případě jednoduchých zařízení se nejedná o vodní díla.        

 Možnosti řešení v případě zániku povolení

            V případě, že se na platné povolení vztahuje zákon č. 20/2004 Sb. Čl. II bod 2. a že platnost tohoto povolení zanikne k 1.1.2008, má oprávněný z takového povolení dvě možnosti:

a) buď požádá příslušný vodoprávní úřad do 1.7.2007 o prodloužení platnosti stávajícího povolení, které mu bylo v minulosti vydáno;

            b)  nebo získá do 1.1.2008 pravomocné (nové) povolení k nakládání s vodami.

Význam povoleného odběru podzemní vody

            Význam povoleného nakládání k odběru podzemní vody ze vlastní studny je třeba chápat ve třech rovinách:

a)     kdo podzemní vodu odebírá na základě platného povolení, nedopouští se přestupku či správního deliktu a nehrozí mu tak případná finanční sankce;

b)     kdo odebírá podzemní vodu na základě platného povolení, má chráněno své právo při řízení o povolení jakéhokoliv jiného nakládání s vodami i při jiných činnostech (např. územní plánování, povolování staveb atd.),

c)      je-li podzemní voda odebíraná na základě platného povolení, osoba, která takto vodu odebírá, má právo na náhradu škody způsobenou jinou osobou při ztrátě podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru, popřípadě zhoršení jakosti vody ve vodním zdroji.

Studna fyzických osob (domácností) bez povolení k odběru podzemní vody

         Pokud dochází k odběru podzemní vody bez platného povolení (a nejedná se o studnu vybudovanou před 1.1.1955), je žádost o vydání takového povolení na místě. V případě jednotlivých fyzických osob (domácností) byl vyhláškou č. 432/2001 Sb. přijat zjednodušený formulář, který se podává u místně příslušného pověřeného obecního úřadu spolu s přílohami v něm uvedenými.

Studna fyzických osob (domácností) bez stavebního povolení

            Pokud vodoprávní úřad prokazatelně zjistí, že studna byla postavena bez stavebního povolení, musí vodoprávní úřad zahájit řízení o odstranění takové studny (§ 129 stavebního zákona). V tomto řízení lze dodatečně takovou stavbu povolit za zákonem stanovených předpokladů, pokud vlastník (stavebník) studny požádá o její dodatečné povolení a předloží veškeré doklady jako k žádosti o povolení její stavby.

            V případě, že vodoprávní úřad nezjistí, že studna byla postavena bez stavebního povolení, řízení o odstranění studny se nezahajuje. Vlastník stavby je pouze povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby v rozsahu přiměřeném podle vyhlášky o dokumentaci staveb. Vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby není vybranou činností ve výstavbě, takže se nevyžaduje její zpracování od autorizovaného projektanta.

Studna fyzických osob (domácností) bez kolaudačního rozhodnutí

         Pokud byla studna v minulosti řádně pravomocně povolena a nebyla kolaudována nebo uvedena do trvalého užívání podle předchozích předpisů, provede se na základě žádosti kolaudační řízení podlezákona č. 50/1976 Sb. Žadatel tak předloží vodoprávnímu úřadu návrh (žádost) na formuláři podle vyhlášky č. 432/2001 Sb., na základě které bude zahájeno kolaudační řízení.

Výtah z Manuálu pro vodoprávní úřady – 1. vydání ze dne 23.února 2007
Vodoprávní úřad MěÚ Humpolec